
Bylo to vtipné setkání, když jsem v kině náhodou potkal kamaráda ze střední školy. Zjistili jsme, že jdeme na stejný film a potom uvnitř, že dokonce sedíme vedle sebe. Dobrá náhoda.
Řekl mi, že plánuje letět na Filipíny, a zeptal se, jestli nechci jet taky. Ani chvíli jsem neváhal. Navíc jsme chtěli navštívit dalšího kamaráda ze střední, který bydlel na Palawanu.
Cesta byla dlouhá – vlak do Prahy, let do Londýna, pak nejdelší let do Hongkongu a teprve pak Filipíny. Celkem skoro 24 hodin. Byl to můj první let do východní Asie.

Z Manily jsme hned vyrazili na sever ostrova – za slavnými rýžovými terasami. Nic takového jsem ještě neviděl. Rýžové terasy Batad byly prostě úžasné – úplně jiný svět.








Vrátili jsme se do Manily a odletěli na Palawan, do Puerto Princesy, kde nás čekal náš kamarád. Bylo skvělé ho vidět – ukázal nám město i okolí a poradil, kam se vydat.
Půjčili jsme si skútry a projeli Palawan na vlastní pěst. Pláž za pláží, místní jídlo, zajímaví lidé. Skútrový roadtrip po ostrově byl výjimečný zážitek.
Ostrov nás nadchl. Na konci jsme se ještě jednou sešli s kamarádem – a pak jsme bohužel museli letět zpět domů.

























